Divadlo Kjógen

Japonský kjógen představuje komickou divadelní formu, která dosáhla svého rozkvětu v polovině 14. století a v nepřerušené tradici je provozována dodnes. Kjógen (v překladu „bláznivá“ nebo „umně vyšperkovaná slova“) je odlehčující mezihrou, tradičně vkládanou mezi dvě hry vážného obřadního divadla nó, původně určeného vyšším společenským vrstvám.

Hrát se budou tyto frašky: 

Kaki jamabuši - Horský asketa zlodějem tomelů

Inabadó - Chrám Inaba

Busu - Lahodný jed

Soubor vznikl z podnětu českého dramatika, režiséra a mima Huberta Krejčího, japanisty Ondřeje Hýbla a předního představitele kjótské tradiční školy Ókura mistra Šigejamy Šimeho (mimo jiné ředitele Herecké asociace her nó a kjógen, laureáta cen „Za kulturní přínos prefektuře Kjóto“ a „Za podíl na uchování tradiční kultury města Kjóto“).

DK se věnuje převážně studiu, realizaci a uvádění japonských frašek kjógen v českém jazyce. Svým způsobem jde o světové unikum. Jedná se o dlouholetý projekt vzájemné kulturní spolupráce mezi českými a japonskými divadelníky, podporovaný pravidelně pořádanými dílnami, v rámci nichž je vždy pod vedením japonského mistra nastudována nová hra v češtině. DK je ojedinělým divadelním seskupením působícím za hranicemi Japonska, které se systematicky věnuje pěstování tohoto tradičního uměleckého žánru.

 Na činnosti DK se obětavě podílejí Peter Bálint, Petr Čech, Eva Dragounová, Jiří Pečánka, Jan Kadera, Jan Krajčirovič a Jakub Vlček – mnozí z uvedených se ve svém volném čase pod vedením členů souboru rovněž pokoušejí o nastudování některé z frašek kjógen.

S DK dále spolupracují (jako herci, zpěváci, hudebníci a dobrovolní pomocníci): Šárka Kandelová, Martina Procházková,  Anita Gaillyová, Veronika Adamcová, Sandra Donáczi, Tereza Váňová, Kateřina Mikešková, Marie Gilbertová, Veronika Karásková, Jarmila Římská, Pavla Spurná, Pavla Švarcová, Eva Orlovská, Martina Kirová, Eliška Hřežová, Martin Holla, Pavel Svoboda,  Jan Dobiáš,  Jan Mareček, Vojtěch Dlask, Aleš Lenomar, Petr Kupka, Pavel Picmaus a další.