Studium:
- 2016 – 2018 Ateliér Mileny Dopitové, Akademie výtvarných umění (AVU) v Praze
- 2015 – 2016 Ateliér Dušana Záhoranského a Pavly Scerankové, AVU
- 2014 Ateliér Jiřího Příhody, AVU
- 2012 – 2014 Ateliér Jiřího Davida, Vysoká škola uměleckoprůmyslová (UMPRUM) v Praze
- 2010 – 2012 Ateliér Jiřího Kovandy, Fakulta umění a designu v Ústí nad Labem
- 2009 – 2010 Ateliér Pavla Kopřivy, Fakulta umění a designu v Ústí nad Labem
Vybrané samostatné výstavy:
- 2024 First Principles, Pragovka Gallery, Praha, Česká republika
- 2023 Někdy si potřebuješ lhát, Alšova jihočeská galerie, Hluboká, Česká republika
- 2022 Mimořádná všednost (s Martinem Pondělíčkem), Oblastní galerie Vysočiny, Jihlava, Česká republika
- 2021 Již existující, ale neviděné, Galerie Garáž (GAG), Zlín, Česká republika
- 2020 Spojení téměř nalezeno, Městská galerie Třinec, Česká republika
-
2020 The State of Being in Between (s Maud Kotasovou), Galerie výtvarného umění (GAVU), Cheb, Česká republika
-
2020 Juxtaposition (s Martinem Pondělíčkem), Photoport Gallery, Bratislava, Slovensko
-
2020 Jiný příběh, Dětská galerie Lapidárium, Broumov, Česká republika
Anotace:
Karíma Al-Mukhtarová je absolventkou tří vysokých škol: AVU (Příhoda, Záhoranský, Dopitová) a VŠUP (David) v Praze a FUD UJEP v Ústí nad Labem (Kopřiva, Kovanda). Chystaná výstava je nazvaná Skryté vrstvy a Al-Mukhtarová si klade za cíl průzkum prostoru a hledání nových dialogů s ním. Ve všech podlažích interiéru renesanční budovy chce autorka prezentovat čtyři soubory děl, na kterých pracovala během posledních dvou let. Výsledné práce chtějí konvenovat s místem bývalého sakrálního stánku. Ústředními prvky budou velkoplošné tapisérie instalované v centrální prostoře. Ty pak budou doplněny vyšívanými cykly objektů, obrazů a situací. Díla jsou pečlivě vybrána ve vztahu k prostoru interiéru, exteriéru ale i regionu Valašska. Snahou autorky je, aby Skryté vrstvy byly kombinací práce s hmotou a materiály s přesahy do performance a body artu.
Kurátorský tým: Romana Skálová, kurátorský tým GKaS
Kurátorský text:
Karíma Al-Mukhtarová ve své tvorbě kombinuje práci s hmotou a materiály s přesahy do performance a body artu a rozvíjí svébytný rukopis založený na napětí a vztazích mezi materiálem a formou. Věnuje se mimo jiné tradičním řemeslným technikám, jakými jsou keramika, výšivka, tapisérie, ale dokáže jim vtisknout aktuální osobní obsah. Tématicky se opírá o vlastní zkušenost s identitou, sebeuvědomováním a vykořeněním člověka.
Karíma Al-Mukhtarová vstoupila na českou výtvarnou scénu velmi výrazně na začátku desátých let jednadvacátého století. Tehdy se zaměřovala především na performance a instalaci. Postupem času se však věnuje více objektům a pracuje s celou škálou materiálů, tradičních přístupů a řemeslných technik. Nejstěžejnějším tématem její tvorby je identita a sebeuvědomování a to především díky i kvůli jejím rodičům. Oba nepochází z České republiky, ale Karíma tu žije od narození. Skrze svoji tvorbu tedy hledá odpovědi pro sebe sama a nám pak předkládá naše kulturní stereotypy, jejich nesmyslnost či význam si neuvědomujeme. To autorce poskytuje určitý nadhled, pohled z jiného úhlu. Záměrně pracuje v kontrastu jinakosti a přirozenosti, obyčejnosti a nevšednosti, s chybou a náhodou.
Výstava Skryté vrstvy představuje díla ze dvou cyklů, na kterých autorka pracovala v posledních dvou letech. Jejím ústředním prvkem jsou tapisérie Inner Feeling a vyšívané trámy doplněné o velkoformátový tisk prošité ruky z cyklu Connection Almost Found. Výstava akcentuje dva důležité aspekty její tvorby, kterými jsou ruční práce a vrstvení ať už ve fyzickém, nebo metaforickém smyslu. Podstata a specifičnost použitých materiálů se stává součástí obsahu děl. Podobně Karíma pracuje s řemeslem, které není pouhou technikou pro vznik díla, ale nosičem informace, emocí a symbolů a také s vlastním tělem, které se pro autorku stává nástrojem i symbolem i médiem současně. To je svébytný jazyk autorčiných děl, který je sama vysvětluje takto: “Tělo je pro mě odraz, jméno je pro mě tradicí, objekt je pro mě forma, rána je pro mě uvědomění, sklo je pro mě upřímnost, nit je pro mě spojením, maska je pro mě vrstvou. A co je dlaň? To záleží na víře.”
Jendota obsahu, formy a matérie v rukopise Karímy Al Muktarové je v něčem podobná sakrálnímu prostoru Galerie Kaple, podobně jako touha po sebeuvědomnění a nalézání identity.
text: Romana Skálová (Veselá)
Karima Al-Mukhtarová (1989) vstoupila velmi výrazně na českou výtvarnou scénu na začátku desátých let jednadvacátého století. Tehdy se zaměřovala především na performance a instalaci. Postupem času se však věnuje čím dál tím více objektům a pracuje s celou škálou materiálů, tradičních přístupů a řemeslných technik. Nejstěžejnějším tématem její tvorby je identita a sebeuvědomování a to především díky i kvůli jejím rodičům. Oba nepochází z České republiky, ale Karima tu žije od narození. Skrze svoji tvorbu hledá odpovědi pro sebe sama i pro nás, protože pro nás samozřejmé kulturní stereotypy poznávala až ve společnosti a musela je nejprve pochopit. To autorce poskytuje určitý nadhled, pohled z jiného úhlu. Záměrně pracuje v kontrastu jinakosti a přirozenosti, obyčejnosti a nevšednosti, s chybou a náhodou.
