JIMENA MENDOZA

Studium:

Escuela Nacional de Pintura, Escultura y Grabado (ENPEG) v Mexico City
L´Ecole Nationale Supérieure Des Arts Decoratifs (FONCA) v Paříži
Vysoká škola uměleckoprůmyslová v Praze

Vybrané samostatné výstavy:

2024 Cuerpo V, Dům pánů z Kunštátů, Brno
2023 Ploché bytosti, Galerie Luxfer, Česká Skalice
2018 LO, 10.6.-15.7.18, Meetfactory, Praha
2017 Zapomenuté ovoce, SVIT, Praha
2017 DAMA s Ajit Chauhan, Turín, Itálie
2016 The notion of distance (THREAT), Galerie FUTURA, Praha
2016 Konstelovat, Kurimanzutto Gallery, Mexico City
2015 Between world and fiction, Klubovna, Brno
2013 Hallazgo (In a broken dream), Museo de Arte de Sinaloa. Mexico
2011 Punto de Fuga, La Galeria de Comercio. Mexico City
2009 Chemin Vert, The Brownstone Foundation, Paříž, Francie
2004 Comunidad, La Esmeralda ENPEG, Mexico City

Anotace:

Mexická umělkyně Jimena Mendoza je absolventkou ateliéru Umění ve veřejném prostoru na pařížské L´Ecole Nationale Supérieure Des Arts Decoratifs, Escuela Nacional de Pintura, Escultura y Grabado v Mexico City a VŠUP v Praze.

Výstava se skládá z rozšířeného souboru prací na papíře. Kresby, tisky, koláže, výstřižky, kde syntetická kompozice mezi místy a krajinou, rostlinami, obrazy a nápisy dialoguje v pohlcující montáži. Jako přikrývka, která spojuje vzdálené látky - území, textury, kvality, váhy. Každý malý fragment vytváří komplementární celek. Výstava apeluje na migraci obrazů, na současnou simultánnost a na osobní archiv. Konjugace času, prostoru a vzdálenosti.

Kurátorský tým: Sara Gomez, kurátorský tým GKaS

Jimena Mendoza (*1979), umělkyně mexického původu působící v Praze, se své práci zaměřuje na dialog mezi užitou tvorbou, řemeslem a designem. Inspiraci a zaujetí nachází v tradičních a nezápadních kulturách, v poslední době pak i v pozvolna mizejícím vizuálním odkazu bývalého východního bloku.

Mendoza se zajímá o modernismus, utopie, které lze vysledovat až na začátek minulého století, a dystopie, které s nimi přicházejí. Její práce cestuje mezi jejím kulturním zázemím a porozuměním (mexické, postkoloniální, předkolumbovské) a jejím výzkumem a setkáními dnes. Tyto vlivy se kondenzují do autonomních uměleckých děl. Koláže se snaží působit jako pozůstatek či relikvie z nedávné minulosti, apelují na starověké monolity, které představují silné kulturní dědictví i myšlenku jedinečnosti. Monolity znají evropské i americké společnosti a jsou připomínkou lidské přeměny přírody v kulturu. Jsou hmotným důkazem lidského činu. Tyto neznámé formy jsou jako kódy k rozluštění nebo tajemství ukrytá v minulosti. Mendoza ukazuje důležitost tajemství a důležitost nevědomosti zejména dnes v naší hyper-informované společnosti.