Rozhovor s Markem Barošem: Nové předplatné je plné děje, humoru a jiných, experimentálnějších pohledů, nejenom na divadelní svět

Rozhovor s Markem Barošem: Nové předplatné je plné děje, humoru a jiných, experimentálnějších pohledů, nejenom na divadelní svět

Meziříčský M-klub připravil na novou sezónu pro milovníky alternativního divadla rovnou celé předplatné nazvané Experimentální divadla v M-klubu a čítající šest inscenací. Abonentky za cenu 480 Kč na celý rok jsou v prodeji již od začátku srpna 2016 a jejich prodej potrvá do 30. září. O tom, jak celý nápad s předplatným vznikal a jaká divadla ve Valmezu zahrají prozradil dramaturg M-klubu a tvůrce předplatného Marek Baroš v krátkém rozhovoru.

 

Co tě přivedlo k nápadu vytvořit v M-klubu předplatné experimentálních divadel?

Klubová divadelní scéna byla vlastně již dlouhodobě experimentální. Divadlo Schod, které je alternativní, existuje přes čtyřicet let. Improvizační divadlo Valouny, které má v M-klubu taktéž domovskou scénu, pořádá svá vystoupení bezmála deset let. A hlavně festival divadel Malé jevištní formy, který se zaměřuje na tuto odnož divadelního kumštu, je hnacím motorem, proč přivést do Valašského Meziříčí experimentální divadla z celé republiky. Navíc, na zdejším kulturním trhu je v této oblasti díra, a i když je v okolí spousta divadel, všechna většinou dělají jen klasickou činohru. Určitě je škoda, když divák, pokud chce vidět i něco jiného, musí jet do Brna nebo do Prahy.

 

Na jaké soubory se mohou zájemci v rámci Experimentálního předplatného těšit?

Především se divák může těšit na divadlo Husa na provázku a divadlo Staří, což jsou herci HaDivadla, kde je záruka kvality, se svou hrou nás navštíví SemTamFór, kteří si v M-klubu minulou sezónu vybudovali skvělé jméno. Osobně se těším na divadlo Hysterie, kde hrají mladí talentovaní herci a hra tak trochu Bajaja s kterou se představí, vypadá od začátku až do konce jakoby se hercům hroutila pod rukama. Toy Machine je pražské loutkové divadlo pro děti i dospělé a ve svém žánru v republice na špici. V rámci jednoho večera zavítají do klubu i amatéři nebo poloprofesionálové, kteří jsou vítězi postupových přehlídek Malé jevištní formy a Šrámkův Písek a osobně musím říci, že i když jsem některé tyto hry viděl dvakrát, rád se podívám znovu. Jde o tři představení třech divadel a myslím, že tento večer amatérských souborů, jestli to tak můžu říct, bude patřit ke šperkům sezóny.

 

Podle čeho jsi vybíral avizovaná divadla?

Určitě ne každé představení se hodí do prostoru M-klubu, ať už kvůli kulisám, které se po úzkém schodišti dovnitř nevlezou, tak z důvodu velikosti pódia, kdy herci u některých kusů potřebují víc prostoru, než máme. Tedy, objížděl jsem divadla, festivaly, vybíral jsem podle jmen, kvality her a technických požadavků a v neposlední řadě mi kamarádi od divadla dávali tipy na ta nejlepší představení. Pak už byl jednoduchý úkol, udělat průřez různými možnými žánry, aby byl pohled diváka na tuto scénu pestřejší.

 

Natočili jste k předplatnému skvělou upoutávku. Určitě bylo při natáčení veselo. Jak složité je něco takového vymyslet a dát dohromady?

To se objevilo nějak samo. Po představení COMMEDIA DELL´ARTE ve velkém sále Kulturního zařízení ve Valašském Meziříčí jsme šli s herci na pivo, bavili jsme se o divadle a natáčení, slovo dalo slovo, zavolal jsem kameramanovi, ten na druhý den mohl, a po snídani jsme pozvánku na divadelní sezónu improvizovaně natočili. Pravda, že ráno jsem to musel hercům, především Pavlu Liškovi celé připomenout. Vlastně mi to moc nevěřil, že jsme se na tom večer před tím domluvili, ale šel do natáčení velmi statečně.

 

Proč by si měli lidé abonentku na předplatné koupit?

Především si předplatitel na sezónu kupuje své stálé místo v hledišti a chodí do klubu mezi přátele a známé. A samozřejmě nesmíme opomenout finanční argument, skvělá představení za málo peněz. Podařilo se nám získat od divadel rozumné ceny a tak divák v rámci předplatného zaplatí pouze osmdesát korun za večer.

 

Nějaký vzkaz milovníkům alternativního divadla?

Milovník tohoto žánru je již rozhodnutý. No a divákovi, který cestu k alternativnímu a experimentálnímu divadlu teprve hledá, chci říci, že tato představení nejsou žádné náročné kusy, které nechápou ani sami jejich tvůrci, ale příjemná představení, kde samozřejmě nechybí i kapka toho intelektu, ale jsou především plné děje, humoru, a jiných, experimentálnějších pohledů, nejenom na divadelní svět.

 

Děkuji za rozhovor a přeji, ať si cestu na předplatné najde mnoho diváků.

Ondřej Smolka