James Harries, britský zpěvák naturalizovaný v České republice míří do meziříčského M-klubu. Písničkář, který je podle časopisu Rolling Stone majitelem „zlatého hlasu“, zde vystoupí ve středu 17. února od 20.00 hodin.
Harries pochází z anglického Manchesteru a do České republiky se poprvé podíval už jako student v devadesátém roce. Tehdy coby saxofonista ve školní jazzové kapele. Od té doby okusil kromě jazzu také garážový rock a zpíval v kelt-punkové kapele. Do Čech se pak vrátil na konci devadesátých let. Nejprve v Praze studoval imunologii, později se tu oženil a s manželkou Karolínou vychovává dvě děti. „Nevím, jestli jsem se v Praze usadil natrvalo, ještě jsem se nerozhodnul,“ říká zpěvák po dvanácti letech, které strávil v našem hlavním městě, odkud vyjíždí za svými posluchači v zahraničí i do českých klubů.
„S Jamesem jsem před lety začal spolupracovat a sjednávat pro něj koncerty dříve, než jsem ho viděl na pódiu. Jen mi při setkání na ulici dal svou první desku. Nicméně, agentura M-klubu s ním na čas podepsala smlouvu a já ten uhrančivý projev poprvé docenil, až když jsem ho pak viděl hrát v olomouckém Divadle hudby,“ vzpomíná dramaturg M-klubu Karel Prokeš.
Talentovaný muzikant, skladatel a textař vydal zatím tři alba. To první, trochu přeprodukované, s názvem Chapter IV nahrál v roce 2001 už v České republice. Druhou, akustickou desku The Straight Street Session natočil naživo za jediný den v odsvěceném kostele o dva roky později. Tady ovšem střídmý a vstřícný doprovod jazzového klavíristy Emila Viklického a kontrabasisty Petra Dvorského dokonale podtrhl výjimečnost Harriesova talentu. Třetí kolekce jeho magických písní má název Days Like These a vyšla v roce 2007. Zpěvák ji nahrával převážně s americkými hudebníky ve Spojených státech, v San Franciscu a New Yorku, a v rozmanitých náladách se tady střídá rockový nápřah i smyčcová a dechová aranžmá.
„Ze tří Harriesových alb je Days Like These určitě nejlepší. Kolekce třinácti snímků, znamenitá i na vysoká britská měřítka, skutečně předčí ten minulý, výborně swingující projekt s Viklickým a Dvorským. Deska je znamenitě produkovaná, ale Harries tady nepředstírá, že vynalezl rock´n´roll. Jeho písničky nám znějí povědomě, potřebná míra nezaměnitelnosti je však zřetelná na první poslech,“ glosuje Harriesovy nahrávky Prokeš. „James ovšem není odkázaný na studiovou techniku a podporu dalších muzikantům. Patří k rockerům, kteří posluchače vždy hravě přesvědčí, že si na pódiu vystačí sami,“ doplnil dramaturg.
Harries hodně koncertuje v zahraničí, ale je aktivní i na české hudebné scéně. Nazpíval vokály pro desku Lenky Dusilové, jeho píseň Don´t Pinch Me se objevila na soundtracku k filmu Snowboarďáci, k volnému pokračování Rafťáci nahrál do konce písně dvě. Spolupracoval také na hudbě k filmu Bobule. Lukáš Martinek (lum)
