V Muzejním a galerijním centru v zámku Žerotínů připravili novou výstavu s názvem Česko / Slovenská grafika 20. / 21. Století, jíž tvoří kolekce více než 100 grafických listů od významných grafiků jako Josef Váchal, Max Švabinský či Albín Brunovský z pražské grafické sbírky DRIT a ze sbírky významného sběratele.Výstava instalována v přízemí centra potrvá do 14. května a většinu vystavených exponátů si lze zakoupit.
Grafika je rodnou sestrou malířství a sochařství. V přebujelém 20. století je velmi málo malířů, ale i sochařů, kteří nechali grafiku bez tvůrčího povšimnutí. Ti největší grafici byli i největšími malíři: Pablo Picasso, Paul Gauguin, Max Švabinský, František Kupka, Jiří Anderle, Albín Brunovský. Z dříve narozených Albrecht Dürer, Rembrandt, Francisco Goya a mnoho dalších. Grafika je s námi více než pět století. Dřevoryt a mědirytina, stejně jako zrození knihtisku, aktivně provázely vstup do novověku. S narůstající obecnou vzdělaností rostla i potřeba praktického souznění literatury a výtvarného umění. Díky grafickým listům 15. a 16. století nastupuje první kulturní revoluce. Grafický list pomáhá k návratu do světa antropocentrického. Velkoplošné chrámové fresky svou rozlehlostí lidskou bytost upozaďovaly. Grafický list vrací člověka do intimity domova, do intimity duchovního soustředění.
O Česko-Slovenské grafice ve 20. a počátku 21. století lze konstatovat, že byla a je v horních patrech světového tvůrčího procesu. Od prvních let 20. století byla v úzkém kontaktu s evropským hledáním nových vizí a výtvarných možností. Po Paříži a Vídni byla Praha třetím centrem uměleckého snažení. V Praze vystavovali všichni, kteří posunuli grafickou kulturu. Impozantní je i tvorba meziválečná a „předpodzimová“. I v době “zlatých časů” socialistického realizmu soupeřily o své místo na slunci práce celé řady významných umělců, od Vladimíra Boudníka, Františka Tichého, Zdeňka Sklenáře, Jaromíra Johna, Oldřicha Kulhánka, Jiřího Anderleho, Adolfa Borna, Albína Brunovského, Pavla Hlavatého. Současná grafika je duchovně i technicky velmi široká, i když trochu chaotická. Je to spojeno s hlubokým nádechem demokratičnosti, který připouští absolutní názorovou svobodu. Tato svoboda může ovšem způsobovat kvalitativní a duchovní nesvobodu, vytvářející bezbřehé možnosti.
Mnohé grafické sbírky se profilují do jistého prostoru z obrovského množství umělecko-technických možností grafického umění. Tak je tomu i u pražské grafické sbírky DRIT, která disponuje asi pětadvaceti tisíci grafik a není závislá na abstraktní tvorbě nebo neomodernizmu. DRIT více než deset let obohacuje činnost nejen tuzemských a evropských galerií, ale i výstavní síně v Japonsku, Číně a perspektivně v USA.
(red)
