Od 1. června bude na zámku Žerotínů ve Valašském Meziříčí otevřena výstava nazvaná Umění restaurovat. Představuje soubor liturgických textilií a tapiserií ze sbírek Uměleckoprůmyslového musea v Praze restaurovaných v letech 2015-2016 v rámci projektu „Historické tapiserie a textil ze sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze – konzervace a prezentace“ financovaného z prostředků tzv. Norských fondů. „Svým rozsahem je projekt naprosto unikátní. Žádná jiná instituce dosud nezrealizovala v tak krátkém čase podobně rozsáhlé restaurování historických tapiserií. Všechny předměty, které jsou součástí projektu, také dosud nebyly nikde vystaveny,“ říká ředitelka UPM Helena Koenigsmarková.
Výstava má dva hlavní aspekty. Vedle prezentace samotných zrestaurovaných děl seznamuje návštěvníka i s průběhem restaurátorských prací. Její součástí jsou restaurátorské zprávy a především videozáznam postupu prací u jednotlivých předmětů.
„Díky tomuto projektu bylo zatím ošetřeno 24 předmětů. Osm tapiserií a šestnáct liturgických textilií. Pro restaurování byly vybrány tapiserie výjimečné kvality z předních evropských center výroby tapiserií,“ hodnotí význam projektu Martina Lehmannová, která projekt vede a je zároveň autorkou výstavy. „Francouzské město Aubusson je dnes díky tradici tkaní tapiserií zapsán na seznamu kulturního dědictví UNESCO,“ dodává Lehmannová. Další vystavené textilie pocházení z belgického Audenaarde, z Bruselu či francouzského města Lille . Konzervované liturgické textilie byly ušité z látek, které také pocházejí z různých částí Evropy, na dalmatikách najdeme španělské výšivky, na kasulích italský samet se speciálním dekorem zvaným ferronerie, nebo francouzské brokáty. Tapiserie pocházejí z 16.–18. století, liturgické textilie potom z 15.–20. století.
Celková částka za restaurátorské práce zatím dosáhla výše 7.818 225 korun. Veškeré práce byly zadávány v otevřeném výběrovém řízení, díky čemuž se podařilo ušetřit část prostředků a počet restaurovaných děl se mohl od původně předpokládanému počtu navýšit. V současné době proto probíhá výběrové řízení na restaurování tapiserie nazvané Caesar v bitvě o Faros a předpokládaná částka za restaurování tohoto díla se pohybuje okolo 575 tisíc korun. Jedná se o vzácnou tapiserii z bruselské dílny Hieronyma Le Clerca z let 1680 – 1690.
Tzv. Norské fondy, jejichž prostřednictvím finančně přispívají Norsko, Lichtenštejnsko a.Island, snižují ekonomické a sociální rozdíly v Evropském hospodářském prostoru. Projekt „Historické tapiserie a textil ze sbírky Uměleckoprůmyslového musea v Praze – konzervace a prezentace“ je veden pod reg. č.: EHP-CZ06-OV-1-038-2014.
Děkujeme tímto za poskytnutí grantu a zároveň děkujeme Ministerstvu kultury a Ministerstvu financí za spolupráci.
Tapiserie:
Tapiserie jsou nástěnné tkané nebo vázané koberce. Etymologický základ je v latinském slově tapes, což znamená koberec nebo přikrývka. Dalším často používaným označením je gobelín odvozený od jména Jehana Gobelina, který v roce 1443 přišel z Remeše do Paříže a založil si tu barvírnu vlny. Díky vysoké kvalitě práce se firma rozšiřovala, až se jméno Gobelin stalo označením čtvrti. Roku 1601 byla ve čtvrti založena dílny na výrobu vlámských tapiserií Manufactrure des Gobelins.
Liturgické textilie:
Liturgické textilie, neboli paramenta, se používají při církevních obřadech. Rozlišujeme dvě skupiny textilií. Jednu tvoří dekorace architektonických částí kostelů jako oltářní antependia, nástavce ad. Druhou tvoří oděvy jako kasule, dalmatiky, pluviály ad. Kvůli své důležitosti bývaly bohatě zdobené, a proto o ně měla velký zájem i muzea. Mistrovské jsou příklady jemné výšivky tzv. malby jehlou. Pro výrobu liturgických oděvů se používaly i textilie s bohatými vytkávanými vzory.
Konzervování a restaurování:
Textilní materiál patří mezi nejvíce citlivé předměty. Vlivem světla šisují barvy, při nevhodném uložení může dojít k mechanickému poškození, jednotlivá vlákna degraduje i usazený prach. Muzea usilují o co nejdelší prodloužení života předmětů ve svých sbírkách. Proto je konzervují a restaurují. Konzervováním rozumíme takový přístup, který zajistí stabilizaci předmětu v jeho aktuálním stavu. Restaurování vede k interpretaci předmětu na určitém známém stupni jeho historického vývoje, zahrnuje doplňování nebo odstraňování prvků, které omezují srozumitelnost a funkčnost předmětu.
Uměleckoprůmyslové museum v Praze:
Uměleckoprůmyslové museum v Praze bylo založeno roku 1885 a mělo za úkol sbírat nejlepší příklady uměleckořemeslné tvorby minulosti i současnosti, které by napomohly vzdělávání podnikatelů, průmyslníku, řemeslníků, zkvalitňování jejich produkce. Vzhledem k tomu, že mezi tehdejšími průmyslovými odvětvími hrálo důležitou roli textilnictví, věnovalo muzeum velkou pozornost sbírání příkladů textilní tvorby. Podstatnou část textilní sbírky tvoří liturgické textilie a tapiserie.
