Od června do září bude v Muzejním a galerijním centru na zámku Žerotínů k vidění velká letní výstava MAGIČTÍ LUCEMBURKOVÉ, věnovaná českým králům a římským císařům z rodu Lucemburků. Výstava představuje příběh Lucemburků v českých zemích od příchodu Jana Lucemburského na začátku 14. století až po smrt Zikmunda Lucemburského v polovině následujícího věku. Hlavní exponáty výstavy představují čtyři lucemburské koruny, česká, říšská královská, říšská císařská a „železná“ lombardská. Jejich přesné repliky pro výstavu vytvořil zlatník a mistr svého řemesla Jiří Urban a kromě historické a estetické hodnoty je zajímavá i skutečnost, že tyto koruny se již pravděpodobně nikdy nesejdou na jednom místě. Velmi cenné exponáty dále představují rukopisy z knihovny Václava IV., které můžeme považovat za dokonalé repliky originálů, nebo vzhledem ke způsobu, jakým středověké knihy vznikaly, za další opisy. Výstavu pak doplňují modely hradů a jiných důležitých staveb, textové panely s kompletní lucemburskou historií nebo modely středověkých strojů.
Slavnostní zahájení výstavy s bohatým programem je plánováno na sobotu 1. června od 17. hod. na zámeckém nádvoří. O středověkou atmosféru se během akce postará kapela Lucrezia Borgia a skupina scénického šermu Allegros. Během zahájení bude výstava přístupná všem zájemcům zdarma, stejně jako historická expozice zámku Žerotínů v 1. patře.
Příběh Lucemburků v našich zemích se začíná psát v roce 1310, kdy po letech rozbrojů, spojených s náhlým vymřením rodu Přemyslovců, nastupuje na český trůn Jan Lucemburksý, syn římského krále Jindřicha VII. Legitimitu své vlády opíral mladičký Jan o sňatek s českou princeznou Eliškou Přemyslovnou a zaručil domácí šlechtě privilegia výměnou za slib věrnosti. Od jeho vlády si šlechta slibovala konec chaosu a obnovu prosperity, realita se však záhy ukázala poněkud odlišná, neboť Jan trávil mnoho času na svých válečných dobrodružstvích, a zatímco v zahraničí rostla prestiž českého království, doma si Jan vysloužil nelichotivou přezdívku „král cizinec“.
Zadluženou zemi pak zdědil prakticky ještě za Janova života jeho syn Karel. Teprve v jeho osobě se naplnily naděje, které Češi do Lucemburků vkládali, a dobu jeho vlády považujeme za jedeno z vrcholných období českého státu. Po otcově smrti v bitvě u Kresčaku v roce 1346 se mladý král se naplno ujal vlády a korunován byl v roce 1347. Už o rok dříve však byl korunován římským králem a zřejmě proto ho dějiny znají především jako Karla IV. Karel byl velmi vzdělaný a schopný panovník. Svou moc opíral především o podporu církve, což se ukázalo jako dobrá volba. Za jeho vlády české země vzkvétaly, z Prahy se stalo centrum kultury a vzdělanosti a zároveň jedno z největších evropských měst té doby. Vrcholem jeho vlády pak byla korunovace římským císařem v roce 1355 a již na svém pohřbu byl poprvé nazván „otcem vlasti“.
Po Karlově odchodu nastoupil na trůn jeho nejstarší syn Václav IV. Vzdělaný Václav byl na roli panovníka připravován od útlého dětství, avšak sám o vládu neměl příliš zájem, což mu vysloužilo přezdívku „líný král“. Za jeho časů také přichází do českého království krize, která se už dříve projevila v sousedních zemích. Konec jeho doby je pak spojován s upálením reformního kazatele Jana Husa a s propuknutím husitské revoluce. V té době však už na scénu přichází uherský král a později římský císař Zikmund, mladší bratr krále Václava. Ten je korunován českým králem hned na začátku revoluce, avšak fakticky se ujímá vlády až po skončení válek v roce 1346, rok před svou smrtí. Tím zároveň končí doba Lucemburků na českém trůnu, avšak jejich odkaz přetrval dlouhá staletí a my dodnes obdivujeme krásu jejich doby a dědictví, které nám po sobě zanechali.
Vystavenou kolekci zapůjčil Muzejnímu a galerijnímu centru autor a majitel výstavy JUDr. Oldřich Beneš. Výstava bude v provozu od června do poloviny září se vstupným 130 Kč (dospělé osoby), 90 Kč (senioři, studenti, děti starší 6 let), 380 Kč (rodinné vstupné 2+3), 70 Kč (školní třída, min. 10 žáků).
