Rok poté, co bylo české loutkářství zapsáno na seznam světového kulturního dědictví UNESCO, připravilo Muzejní a galerijní centrum ve Valašském Meziříčí výjimečnou výstavu, která představuje bohaté tradice neobyčejného divadelního oboru, v českých zemích společensky mimořádně oblíbeného a rozšířeného. Expozice Divadlo loutek – Malé ale naše bude od 1. listopadu k vidění v přízemí centra, kdy se v 18 hodin uskuteční slavnostní vernisáž. Úvodního slova se ujme kurátorka výstavy Marie Jirásková a hudební doprovod zajistí Patrik Beránek.
Expozice Divadlo loutek – Malé ale naše je zároveň oslavou blížícího se 100. výročí založení samostatného československého státu, protože české loutkové divadlo nejenže protestovalo proti násilí a válce, ale především vlastenectvím a budovatelstvím podporovalo myšlenky vedoucí k samostatnosti Československa.
Výroba loutek patřila k české tradici, i když v průběhu staletí se obliba loutek měnila. Za nejslavnější období této obliby je považována první polovina minulého století, kdy ještě vesnicemi projížděli loutkáři slavných dynastií, jako byli třeba Kopečtí nebo Maiznerové. Malé loutkové divadlo také nesmělo chybět téměř v žádné české rodině či škole, ale stejně tak často se loutkové divadlo hrálo v každé sokolovně, orlovně, tělocvičně, dělnických jednotách i v prostorách církví.
Všechna divadla a loutky na výstavě jsou ze sbírky výtvarnice Marie Jiráskové a režiséra a dokumentaristy Pavla Jiráska. Absolventka Katedry alternativního a loutkového divadla pražské DAMU Marie Jirásková je známá jako scénografka, která spolupracuje s řadou divadel a od roku 1996 působí jako pedagog v atelieru scénografie divadelní fakulty JAMU v Brně. Absolvent estetiky a hudební vědy na Filozofické fakultě MU Pavel Jirásek se vyprofiloval jako režisér dokumentarista, pravidelně spolupracující s ČT. Je nejen autorem magazínů o kultuře a umění, ale zejména autorem oceňovaných dokumentárních filmů z oblasti umění, kultury a společnosti.
Dnes jsou oba známí jako sběratelé a badatelé v oblasti českých historických loutek, loutkových divadel a uměleckých dřevěných hraček. Loutky a loutkářskou scénografii začali studovat a sbírat v polovině osmdesátých let, kdy jejich jediným divadlem bylo dědictví po dědečkovi – prvorepublikovém cejchovním úředníkovi Otakaru Jiráskovi – Štapferovo divadlo s loutkami od Antonína Münzberga.
Po dvaceti letech je jejich sbírka ucelenou kolekcí zaměřenou především na tzv. rodinné a spolkové divadlo od konce 19. století až do roku 1950. Na rozdíl od muzeí podporovaných veřejnými financemi a dotacemi, vytvořili rozsáhlou sbírku vlastními prostředky i nemalým úsilím restaurátorským. Valná většina loutkářských artefaktů je totiž nalezena zpravidla ve značně poškozeném stavu. Marie a Pavel Jiráskovi o historických loutkách také píší a účastní se řady výstavních projektů u nás i v cizině.
Výstava v Muzejním a galerijním centru bude k vidění do 7. ledna 2018. Přístupná je od úterý do pátku vždy od 9 do 17 hodin a o víkendech od 13 do 17 hodin. Pondělí je zavřeno.
(smo#2017)
