Valašský špalíček patří mezi menší festivaly, které vytrvale staví svou pověst na kvalitní hudbě a propracované dramaturgii zasazené do příjemného prostředí, kde nenachodíte kilometry a jednotlivé scény odděluje „zelená“ zóna se stánky s občerstvením i pohodovou restaurací a doprovodnými programy. Tak tomu bylo i letos. Areál zámku Žerotínů, kde sídlí Kulturní zařízení města Valašského Meziříčí, je na tento typ festivalu festivalu jako dělaný. Každá ze tří scén, kde hraje živá hudba, má své kouzlo, každá je zvláštním „dvorkem“, navzájem se neruší a při tom jsou od sebe vzdáleny sotva padesát metrů.
Letos meziříčský festival s podtitulem Folk blues beat festival oslavil malé jubileum. Pátým rokem se jeho program zaměřuje na legendy 60. let a projekty let 70.. Ty plynule propojuje s aktuální hudební scénou, která navazuje na hudební ideály big beatové dekády, alternativní scénou brněnského vydavatelství Indies Happy Trails a obohacuje projektem Antologie polského blues ve spolupráci s vydavatelem magazínu Twój Blues.
Hvězdou úvodního večera byla rozhodně Marie Rottrová. Společně s Petrem Němcem v závěru programu nazvaném Lady Soul a přátelé zcela uchvátila početné publikum na hlavní scéně. Chytré propojení první dámy českého soulu s bývalými kolegy z ostravského Flaminga dalo dohromady jedinečný koncertní program. Mladší návštěvníci poznali a pamětníci zavzpomínali na písně Jaroslava Wykrenta. Ten si v závěru svého setu s kapelou IN Blue vysloužil sborový zpěv publika při písni Agnes a následné poklony a potlesk ve stoje. Navrátivším se bývalým sólistou Flaminga byl Jaromír Jerry Löffler. Tentokrát zde vystoupil s podporou olomouckých Blues Power s hostujícím varhaníkem Jaroslavem Vraštilem. Jedenasedmdesátiletý zpěvák od boku vystřihl soul-bluesový set a koncert před hlavní hvězdou večera zvládl na jedničku.
Druhý festivalový den začal už dopoledne programem pro studenty a na plné obrátky se rozjel ve tři odpoledne. Na Spedos stage jej zahájil Józef Skrzek z polské formace SBB, a to v ne často vídané poloze. Jeho sólový set s pianem a foukací harmonikou byl vlastně koncertem vynikajícího písničkáře. Kdo na vystoupení zavítal, rozhodně nelitoval. Program Bonzo Blues Café následně nabídl polského bluesmana Tomka Kruka, Američana Boba Williamse, kterého doprovázel hostující saxofonista Joe Kučera i rakousko-německé duo Sir Oliver Mally & Peter Schneider. Akustický set si v komorním prostředí před sobotním koncertem na Robe stage střihla Argentinka Vanesa Harbek a vše zakončila rock’n’rollová show v podání Charlie Slavík Revue.
Venkovní scény hravě ovládali Luboš Andršt a Jožo Barina. Andršt zahrál blues-rockově laděný set s kapelou Energit a následně, v obnoveném Peter Lipa & Luboš Andršt Blues Bandu, přítomným připomněl, že uplynulo již pětatřicet let od vydání prvního bluesového alba v bývalém Československu s názvem Blues z lipového dřeva. Cabot stage na I. nádvoří zámku patřila projektům, v nichž dominoval bratislavský zpěvák a kytarista Jožo Barina. Ten vystoupil jako host v bratislavské kapele The Players, kde býval sólistou. Téměř po celý jejich koncert vydatně pršelo, ale z podloubí zámku, kam se návštěvníci při průtrži uchýlili, se linul nadšený potlesk. Pro Valašský špalíček pak byla oživena Barinova formace The Meditating Four a v tu dobu již naštěstí vykouklo slunce a pod pódiem bylo opět plno. Závěr dne na prvním nádvoří nakonec patřil britské pětici v čele s Nickem Steedem a lehkost a živelnost jejich projevu byla dokonale skloubena s hráčským umem. Energie z koncertu britských soul-blues-rockerů poté v návštěvnících rezonovala ještě notnou chvíli při čekání na polskou formaci SBB. Ta si se svým vystoupením dala na čas, ale po delší zvukovce vpálila do přítomných hutnou dávku progress-rocku v živém provedení jejich alba Welcome, které vyšlo před čtyřiceti lety.
Vrcholem závěrečného dne Valašského špalíčku byl jednoznačně koncert britského tria JCM na Robe Stage, při němž zazněly skladby z jejich loňského alba Heroes, které kapela nahrála ještě s bubeníkem Jonem Hisemanem, ale nechyběly ani písně které napsal Jack Bruce a znamenité skladby z repertoáru Humple Pie, nebo kapely Colosseum, kde Clem Clempson i Marc Clarke svého času působili.
Velkým objevem i překvapením dne byla polská kapela Boogie Boys, která sobotní program zahájila na prvním nádvoří a předvedla snad nejenergičtější show celého festivalu. Nikoho z přítomných svým vystoupením v parném odpoledni nenechala v klidu. Čtvrtletník Twój Blues zde v Antologii polského blues představil celkem osm kapel a sólistů, a mezi nimi formace Fertile Hump, Easy Rider, Hubert Szczesny & Dharma Bums i skupinu roku 2018 Blues Junkers, které patřilo pódium před závěrečným koncertem The Primitives Group s Ivanem Hajnišem.
Sklepení M-klubu v sobotu patřilo vydavatelství Indies Happy Trails. Program zahájila kapela Blues Amplified. Formace Hrozně tu pokřtila album Ticho, Původní Bureš zase desku Láska, pivo a rokenrol a závěr patřil slovenskému písničkáři Pavlu Hammelovi. Ten letos přijel pouze s kytarou a harmonikou a ve společnosti brněnského vydavatele Jaromíra Kratochvíla a dramaturga festivalu Karla Prokeše pokřtil album Cirkus Leto nahrané s CS Unplugged Bandem při vystoupení na loňském ročníku Valašského špalíčku.
Meziříčská přehlídka se však může pyšnit také rozsáhlou uměleckou zónou. Ta návštěvníkům nabízí odpočinek v prostorách místních galerií. Muzejní a galerijní centrum nabídlo výstavu obrazů s hudební tématikou polské malířky Danuty Matysik i historických plakátů hudebních filmů nazvanou Za zvuků hudby a také procházku Zámeckými expozicemi. Galerie Kaple a Galerie Sýpka naopak zvala na fotografie z loňského ročníku soutěže Czech Press Photo. Kromě toho se v sobotu dopoledne uskutečnil audiovizuální pořad Václava Seyferta s názvem Woodstock spíše neznámý v nedaleké kavárně Café Tucan.
Sedmatřicátý ročník Valašského špalíčku je za námi. Opět připomněl základy moderní hudby a osobnosti big beatové dekády a do pamětí účastníků, kteří se do Valašského Meziříčí na třídenní přehlídku sjeli, se vepsal nezapomenutelnými koncerty. A nyní nezbývá než se těšit, co v téhle hudební archeologii přinese následující ročník.
(smo#2019)
