Se zpěvákem a kytaristou Jiřím Buksou nejen o vystoupení na meziříčském kulturním létu
Docuku: Nová sestava a velká chuť hrát
Valašské Meziříčí – Koncert domácí folklorbeatové kapely Docuku bude jedním z vrcholů letošního Valašskomeziříčského kulturního léta. Její společné vystoupení s triem vsetínských písničkářských šansoniérů, které si říká Žamboši, se uskuteční tento čtvrtek od 18 hodin v amfiteátru v parku u zámku Kinských. Stejně jako na většinu ostatních pořadů sem lidé budou mít bezplatný vstup. Zpěváka a kytaristy skupiny Docuku Jiřího Buksy jsme se zeptali:
Čím posluchače potěšíte? Představíte také nové písně?
Minimálně dvě určitě. Kapela má nový nástroj, odlišně znějící sbory, pozměněné některé aranže a hlavně velkou chuť hrát. Pokud navíc přijedou hosté, které jsme pozvali, myslím, že se publikum má nač těšit.
Vraťme se ke změnám v kapele. V jaké sestavě nyní hrajete?
Z původní sestavy zůstali Karel Mikuš, který hraje na bicí, akordeonista Roman Vavřík a zpěvák a kytarista Jiří Buksa. Novými členy jsou kontrabasista Pavel Hanuštiak, violista Dan Pšenica a houslista Kristián Lambert.
Orientujete se hlavně na folklor. Do jaké míry lidová kultura ovlivňuje vaši tvorbu?
Momentálně ještě více, než kdykoli předtím. Všichni nově příchozí členové jsou čistokrevní folkloristé. Hrají v cimbálovkách a prakticky denně jsou v úzkém kontaktu s tradiční formou folkloru. Uvidíme, jak se to projeví na naší další spolupráci, koncertování a při tvorbě nových písní.
Můžete připomenout historii Docuku?
Kapela vznikla ve Valmezu v roce 2002. Z předchozího projektu jsem měl u sebe houslistu Lukáše Španihela a harmonikáře Romana Vavříka. S přispěním souhry náhod a bývalého vedoucího M-klubu Karla Prokeše jsme se záhy rozrostli o další muzikanty - bubeníka Karla Mikuše a zpěvačku a mandolinistku Lucii Redlovou. V této sestavě jsme pod křídly nahrávací společnosti Indies Records vydali dvě alba.
Která?
První se jmenovalo Meziřečí. Krátce po svém vydání získalo nominaci na Cenu Anděl v kategorii worldmusic. Nakonec jsme skončili za vítěznými Trabanty, ale i tak to byl fantastický úspěch. Druhou desku jsme pojmenovali Domrtě! Ke dvěma písničkám jsme natočili klipy. Ten první dělali šikovní kluci z Valmezu k písni Bitka, druhý natočila filmová společnost Negativ ke skladbě Otevřete se, mraky. Celé to měl pod taktovkou náš kamarád a místní rodák Milan Kuchynka. Zvláště “Negativáci“ odvedli profesionální práci. Oba klipy jsou k nahlédnutí na youtube.
Před třemi lety ale nastaly změny...
Lukáše Španihela na postu houslisty vystřídala Jitka Šuranská. Kapela koncertovala doma i v zahraničí a postupně dala dohromady materiál na třetí album. Pustili jsme se do nahrávání, ale práci jsme nedokončili. Část kapely se začala věnovat svým projektům a Docuku mělo asi půlroční pauzu. Teď ale v nové sestavě znovu obrážíme pódia. A začínáme uvažovat nad dokončením třetího studiového alba.
Co považujete za největší úspěch? Na co jste nejvíce pyšní?
Osobně si cením vystoupení v chorvatské Pule, kde jsme reprezentovali Česko na mezinárodním festivalu rozhlasových stanic. K nezaplacení byly také zkušenosti z natáčení pořadů v České televizi a živá vystoupení pro Český rozhlas. Obojí jsme předloni zúročili při vystoupení na zahajovacím koncertu prestižního festivalu Zlatá Praha. Silný zážitek nám připravili naši fanoušci, když beznadějně vyprodali Štěpánský koncert v domácim M-klubu.
A co loňský koncert na mezinárodním worldmusic festivalu v německém Rudolstadtu?
To byl náš zřejmě nejcennější „skalp“. Neuvěřitelná akce, podobná Colours of Ostrava, ovšem v několikanásobně větším měřítku a se světou prestiží. Hráli jsme na vedlejším pódiu před legendární finskou kapelou Leningrad Cowboys. Podařený dramaturgický kousek se před pár lety podařil také pořadatelům festiválku Hrachovka. Když nám „předskakovali“ brazilští Soulfly mistra Cavallery, asi se někteří fans mezi diváky docela divili. Nakonec jsme ale házeli hřívami všichni.
Jan Grepl
zdroj: Valašský deník 10.8.2011
