Lidé se od druhé světové války nezměnili. Lidé se od žádné války nezměnili. Když pomineme aktivní tyrany a násilníky a odhlédneme od těch, na kterých je násilí pácháno, dělí se lidé stále na ty, kteří se zastanou, pomohou, zastaví se a promluví – a na ty, kteří mlčí. Promluvit chce odvahu, čin vyžaduje sebezapření. Vyjít z mlčící většiny chce postavit se vlastnímu strachu. Odvážným se člověk nerodí, odvážným se stává. Výchovou, příklady, povzbuzováním. Být odvážný a statečný nese v sobě oběť. Domnívám se, že v naší zhýčkané a sobecké společnosti, kde se každý stará sám o sebe a strach je všudypřítomný, slovo oběť dostává spíše pejorativní nádech. K čemu a proč vlastně? Proč plýtvat silami, časem a penězi na něco, co se mě bezprostředně netýká? Proč se obětovat pro cizí? Proč vůbec přinášet oběti? Takto uvádějí svou hru autorka scénáře Miriam Hurtová a režisér Petr Filgas. V Mlčení se můžete těšit na plejádu vsetínských amatérských divadelníků.
(smo#2021)