Do čtyř dnů, od 22. do 25. června, rozvrhli organizátoři z M-klubu ve Valašském Meziříčí program 29. ročníku festivalu Valašský špalíček, který už tradičně probíhá v areálu zámku Žerotínů v centru města. Na dvou scénách se tu vystřídá pětadvacet kapel a sólistů z Čech, Slovenska a dalších šesti zemí. Návštěvníci předjubilejního Špalíčku se mohou těšit na mediálně známé tváře i osobnosti z pestré palety alternativní scény. Proběhnou tu vzpomínkové pořady na "valašského pistolníka" českého filmu Jiřího Křižana a v zámecké kapli je připravena vernisáž výstavy Czech press foto.
Valašský špalíček už pomalu patří k raritám české hudební scény. Od roku 1983 se tu každoročně střídají žánry, vznikají speciální projekty, zajíždějí sem hudebníci z exotických zemí a rodí se legendy. Do roku 1989 festival patřil k jistotám české a slovenské alternativy, stal se místem setkávání nekonformních písničkářů s muzikanty české nové vlny, amatérů s profesionály, nezávislého filmu s projekty výtvarníků.
"I v devadesátých letech zůstal Valašský špalíček jasně vyprofilovaným festivalem, který sice logicky ztratil exkluzivitu z dob, kdy téměř neměl konkurenci. Festival si však zachoval strukturu a značku vysoké kvality, jasnozřivou dramaturgii, kladoucí důraz na opravdové hodnoty i odvahu spojovat nečekané..." zhodnotil další etapu hudební novinář Jaroslav Riedel. Ve Valašském Meziříčí se objevili divadelníci z Japonska i zemí bývalého Sovětského svazu, zdomácněli tu irští folkoví a rockoví hudebníci, kteří odsud našli cestu k dalším pořadatelům v Čechách a na Moravě, a po roce 2000 v programech Valašského špalíčku vystoupila řada umělců z různých zemí Afriky.
Letošní ročník festivalu na křižovatce žánrů ve středu 22. června razantně zahájí bubeníci souboru Jumping Drums a hudební programy pak budou pokračovat ve čtvrtek 23. června celovečerním koncertem aktuálního objevu irské scény, skupiny House Of Cosy Cushions, experimentující na pomezí melodického folkpunku a bluesrocku v obsazení zpěv, kytara, bicí a trombón.
"Obdivuji tu míru rozmanitého talentu na hudební scéně Zeleného ostrova. Jsem rád, že se tu vedle rockera Richarda Bolhuise a jeho kapely House Of Cosy Cushions, znamenité i na vysoká irská měřítka, objeví zcela odlišný autorský a interpretační typ, zpěvák a klavírista Duke Special, tedy Peter Wilson z Belfastu," představuje irské hudebníky zakladatel Valašského špalíčku Karel Prokeš. "Loni se mi zalíbily také nahrávky amerického hiphopera Astronautalise, zajímavé v žánrovém přesahu. Jsem tedy zvědav, jaké to bude naživo. Ale nemusíme chodit tak daleko, výborná hudba vzniká i ve středoevropském prostoru. Rozhodně stojí za poslech třeba Longital a skupina Sunyland ze Slovenska, nebo možná trochu nečekané spojení pražského Trabandu s meziříčskou zpěvačkou Lucií Redlovou," shrnul svá doporučení dlouholetý vedoucí meziříčského M-klubu.
Na Valašský špalíček se po delším čase vrací písničkář Vlasta Redl a vůbec poprvé se tu objeví brněnský Budoár staré dámy. "Snažili jsme se do programu zařadit skupiny, osobitostí tvorby i projevem souměřitelné se zahraničními hosty," říká David Schwager, který se na přípravě festivalu podílel jako dramaturg. "Za všechny bych rád jmenoval Tata Bojs, Charlie Straight nebo Republic of Two. Tyhle kapely jsou pro naši scénu důležité už tím, že posunují hranice popu na území, které tu celá desetiletí okupuje poněkud přežitý model hudebního projevu. Pronikly do mainstreamových medií a mohou tak posluchače, diváky i čtenáře nasměrovat k náročnějším žánrům. Valašský špalíček ovšem nestojí na mainstreamu, své místo zde má především alternativní scéna. Tady bych vedle zavedených jmen, jako Monika Načeva, či Květy, rád upozornil především na folkrockovou skupinu Poletime? v úvodu pátečního programu, Krásné nové stroje, které zahájí sobotní program, i na v podstatě domácí kapelu Wotienke, která na pódiu používá skutečně rozsáhlý instrumentář," doplnil Schwager.
-ekli-
